Den Země Čejkovice: Středobod kartézské soustavy objeven!

Napsal uživatel Petr Gal Pondělí, 18 Duben 2011 14:21

A tak utekl další Den Země jako nahá myška pod nohama zemědělce v těžkých botách a stejně jako pohled zemědělce je lemován odrazem celoživotní dřiny, tak ve Dni Země zračila se příslovečná chuť pomoci přírodě a čistá radost z její dobré duše.

Ano, Den Země nebyl jen prázdným tlacháním na téma příroda a my, byl to Den, jehož cíl byl jasný a přímý: udělat něco prospěšného, prospět a říct dětem: ‚, I tak se dá žít, moji milí, a není to tak těžké.‘‘

Úvodnímu slovu P.I.Hájka naslouchaly užaslé davy. Žádné oko nezůstalo suché.

Středobodem kartézské soustavy akce byl úklid černé skládky, která se svým rozměrem vymykala běžným představám. Tato skládka probíhala podél cesty zvané chobot jako tlustý, léty zbrázděný kel, nemocného a právě umírajícího slona. Jako ohavný záhon zlé Mater tenebrarum.

Proti takové přesile nestačila ani dětská radost ani vlečka se zvýšenými postranicemi našeho malotraktoru.  Na tisíc vleček se zvýšenými postranicemi by neodvezlo zetlelé a dobra prosté srdce člověka, pravého raté, který tam odložil kus svého statku. S pomocí ochotných dětí jsme naložili lepkavé polystyreny, lahve od olejů, postřiků i nápojů, zadní pneumatiky traktoru, ty stálice našich mezí, stejně jako nálož plastových bedýnek od broskví těch, které si můžeme zakoupit v supermarketu. Shromáždili jsme pytel bot, pytel střepů, láhví od okurek i láhví s okurkami, pytel oblečení i pytel kabeláže. Objevili jsme kdysi tolik módní luxfery, místo nichž už má pachatel apartní okno, které brzy nahradí typem zcela novým.

Děti byly tak radostné, že hledaly a čistily, až jsme museli přistavit dodávku, traktor už byl plný.

Statisticky nemá smysl srovnávat letošní Den Země s předchozími ročníky. Uklizena byla mnohem menší část obce než minule - asi 1 600 m2 a svezena byla vysoká vlečka odpadu kořeněná naloženou dodávkou! Pro srovnání: minulý rok jsme s dětmi uklízeli park, areál školy a vybrané lokality v obci (více než 12 000 m2) a svezli jsme všehovšudy deset směšných pytlů nepořádku.

Tento úklid, za nějž patří dík hlavně Vašim dětem, byl jen plivnutím, když pomyslíte na všechny černé skládečky a skládky, podél kterých denně jezdíte či chodíte. Jen oblast kolem chobotu a mlíčku skýtá podle odhadů podložených důkladným pozorováním minimálně další tři vlečky našeho traktorku a sadu sjetých pneumatik z trambusu. Proč jet na skládku, když je to blíž a snazší? Ještě máme co dělat.

Vyhladovělí jsme zhltli oblíbené špekáčky a odstartovali zábavnou a zároveň poučnou hru o turismu, cestovním ruchu a trampotách, které nás mohou potkat na cestách. Někteří účastníci byli úspěšní, jiní méně. Všechny spojila radost ze hry. První místa nezůstala bez ocenění provázena potleskem přihlížejících.

Den se krátil nepřímo úměrně k délce stínů, započala kultovní Kuličkiáda Open. Výkony byly zase docela směšné a zase se potvrzovalo, že dnešní děti už necvrnkají plazíce se s rozedranými tepláky po kolenou. Po čase se pak kvality hráčů stabilizovaly a můžeme tvrdit, že ke konci soutěže už bylo cvrnkání uspokojivé. V mladší kategorii ovládl soutěž David Michna, který se posléze neztratil ani v davu gratulantů.

David Michna rozjímá nad dalším tahem.

Mezi staršími kraloval Milan ‚‚Motýl‘‘ Sýkora, jenž na svých pastelových křídlech dolétl nejvýš, až k samotné bráně všehomíra, kde seznámen s bytím upřel ukazováček mocně k obrysu kuličky a dotáhl hru až k samotnému vyvrcholení. Všichni na předních příčkách byli dekorováni medailí, obdarováni diplomem a první z každé kategorie obdržel i pohár, který byl ručně vyhotoven stejně jako medaile šikovnýma a jemnýma rukama Magdaleny Konopové.

Prestižní cenu Petra Ivana Hájka (v anglosaských zemích známou spíše pod názvem Prestige Petr Ivan Hajek Awards, za slovenskými hranicemi ako Prestížna cena Petra Ivana Hájka, Rakušany označovaná jako Der Prestigeträchtig Petr Ivan Hajek Preis) letos získala Jitka Hrtoňová zejména za svou vlastní zorganizovanost a za svůj obrovský přínos hře ‚‚Multikulturní stezka aneb Turisti celého světa‘‘. Letošní ocenění tedy nebylo nesmyslné tak, jako minulý rok.

Prestižní cenu P. I. Hájka   získala Jitka Hrtoňová. (Foto: Archiv )

Den Země byl tentokrát dvoudenní a protáhl se tedy až do neděle, kdy k nám zavítalo Divadlo Líšeň se svou loutkohro-stínohrou Sávitrí. Divadlo účinkovalo ve sklepních prostorách vinárny kulturního zařízení Zemědělské a. s. Čejkovice. V této příjemné atmosféře byl za zvuků sítárů, surbaharů a vín zaštítěných bohyní Saraswatí královsky ukončen Den Země.

A jako zemědělec uléhá po upoceném prašném dni v polích ke své družce, tak i pomyslný brontosaurus v duších nás všech stočil se do klubíčka a spokojeně usnul, aby nabral síly pro nový den.

Petr Ivan Hájek