Den Země v Čejkovicích – košíky na vinici a košíčky podprsenky

Napsal uživatel PIH Úterý, 23 Duben 2013 19:16

Den Země v Čejkovicích byl zase jaksepatří. A co všechno jsme našli? Neuvěříte…

Microsoft vs. Čejkovice 1:0

Je osm hodin ráno a brontosauři se schází na klubovně. Za hodinu a půl to začne, bude to už šestý Den Země. Šest let je poměrně hodně – může to znamenat, že akce je zaběhlá a veřejnost se jí ráda účastní. Může to také znamenat, že akce stagnuje, stárne a měla by se obnovit. Zatím necháváme Den Země samovolně krystalizovat, necháváme ho žít svým vlastním životem.

Některé děti přichází už půl hodiny předem, vítáme je. Čas se nachyluje a můžeme začínat. Neodpustím si krátký proslov, aby se zúčastnění mohli zasmát a abychom Den Země skutečně oficiálně odstartovali.

Dopoledním programem je úklid zaneřáděné Hluboké cesty. Hluboká cesta je krásný zelený koridor plný stromů a křovisek. Nachází se pod Větřákem. Děti dostanou pytle, rukavice a vyrážíme.

U Hluboké cesty je vedro. Byl by to krásný kout čejkovického okolí nebýt toho nepořádku. Na místě nacházíme klasickou skladbu odpadu našich mezí – kýble, chrániče k vinohradu (těch je opravdu hodně), káry, dlažbu, dřevotřísku, pletivo, králíkárny, rukavice, podprsenku (i to je možné), kožky, mrtvé vyvrhlé srny (pytláku zhyň!), plechy, pneumatiky a kola, kanystry, PET lahve, krabice, drát (kdybychom ho rozmotali, dosáhl by až na Poddvorov) a tak vůbec. Je to všecko umaštěné, hnusné a smrdí to. Největším úlovkem jsou stovky metrů hadic na závlahu (všichni víme, kdo to byl…); necháme je tu ležet – na to naše síly nestačí. Všecko se to snažíme napytlovat, aby s tím chlapi z rychlé roty měli co nejméně práce – děkujeme! Pro nás je zkrátka odvoz problém.

Soustředíme se zejména na začátek Hluboké cesty, kde je situace nejhorší, někteří nahrubo projdou i zbytek, to aby to vypadalo. Přední část cesty, kde uklízíme, má asi 4500 čtverečních metrů, cesta celá je více než čtyřikrát rozlehlejší. Úklid trvá pouze jednu a půl hodiny, je nás totiž k padesáti – pytlů jsme udělali hromadu.

Na klubovně už hoří táborák, rychle opékáme výtečné špekáčky od Reháků (je to nezvyklé, ale ty špekáčky jsou z masa!) – skutečně, není nad skvělé špekáčky a čerstvý, měkký chleba z čejkovické pekárny.

Po obědě už je připravena velká hra s tematikou o lidském těle – děti se pobaví a přiučí. Hra bohužel není prostá bolestivých pádů; přejeme, aby vše srostlo pěkně a bez následků.

Po uběhané hře je Kuličkiáda Open příjemnou změnou. Cvrnkání kuliček je hra tradiční, přesto nadčasová a stále zábavná. Snad se nám ji podaří zachovat – koneckonců jsou mezi námi i její odpůrci.

Sobotní část Dne Země jde do finále, vyhlašujeme vítěze. Scházíme se ještě v sobotu večer u táboráku, abychom probrali, jak se nám to povedlo a nepovedlo, vyhlašujeme cenu P. I. Hájka (letos s překvapením). Tématem sešlosti kolem táboráku je „vysoká typografická kvalita“, to aby nikdo z nás nevěděl, jak se vlastně připravit (někteří píšou cosi v profesionálním textovém procesoru LaTeX).

Nedělní divadlo je zase zatraceně povedené. Pohádka „Království“ se na Den Země přesně hodí – jarní motivy, květiny, rostlinstvo celkově, slimák a šťastný konec. Tak končí i Den Země.

Děkovné video Bc. Kláry Zapletalové, cPIH: